Do sadu jsme na jaře roku 2012 pořídili maringotu s dvaadvaceti včelstvy; jejich počet jsme postupně navýšili až na současných čtyřiatřicet včelstev. Po desetiletých zkušenostech s včelařením na sto metrů vzdáleném pozemku víme, že toušeňské medy jsou každoročně chuťově velmi vyvážené a pikantní, a to při obou stáčeních, která provádíme před pravidelným letním léčením. Na jaře včely sbírají sladké šťávy z pestré květinové skladby okolních zahrad a luk, z dubového lesíka těsně za hranicí pozemku, z kaštanů v obci a nedalekých řepkových polí, letním medům dominuje lípa a medovicová šťáva z listnatých i jehličnatých stromů v okolí, hojně zastoupeného psího vína i z květů okolních luk, případně zahrad. Med, který v našich podmínkách velmi brzy krystalizuje, pastujeme, aby bylo jeho užití snadnější, zásadně odmítáme jakékoli příměsi, vytáčíme i stáčíme do potravinářsky náležitých nádob.